Karlovarský pěvecký sbor
Karlovarský pěvecký sbor sdružuje zájemce o sborové zpívání v oblasti Karlovarska. Smíšený sbor byl založen v roce 1961 pro pokračující tradici hudebního života ve městě. V repertoáru uváděl a dosud uvádí některé klasické sborové skladby. Sbor vystupuje samostatně s vlastními nebo s přizvanými renomovanými sólisty. Od svého založení spolupracuje s Karlovarským symfonickým orchestrem, v současnosti i s orchestry přizvanými sbormistrem a dirigentem Janem Rezkem.
Vystoupení KPS byla od počátku známa karlovarské veřejnosti z koncertů se symfonickým orchestrem a z kolonádních koncertů. Nyní svým repertoárem sbor oslovuje veřejnost na četných koncertech v kostelech nejen v Karlových Varech, ale také v mnoha městech a menších obcích od severu až po jihozápad Čech. Nechybí ani vystoupení pro občanská sdružení. Stálicí na repertoáru KPS se během let stala Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, nastudovaná poprvé v roce 1965. Výhodou spolupráce s KSO byla i možnost přístupu k nepřebernému množství notového materiálu, z něhož sbor čerpá dodnes.
Během několika desetiletí se sbor účastnil mnohých pěveckých soutěží a přehlídek u nás i v zahraničí. Navázána byla i spolupráce se zahraničními sbory např. z Německa (Zwickau, Schwarzenberg) nebo z Lotyšska (Riga, Jelgava). Své umění předvedl sbor i na mnohých zahraničních vystoupeních, například v Bulharsku, Dánsku, Francii, Lotyšsku, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku.
Historie Karlovarského pěveckého sboru
Sborový zpěv se vrátil do Karlových Varů v roce 1961
Obnovit sborové zpívání v Karlových Varech po zaniklém pěveckém sboru Hlahol se podařilo dirigentu a sbormistru Josefu Herclovi. Přichází do Karlových Varů na jaře 1. dubna 1960 na místo druhého dirigenta Karlovarského symfonického orchestru. Vystudoval hudební vědu, varhanní a dirigentské oddělení Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění. Řídil již za studií Svatojakubský sbor v Praze a sám měl i zkušenosti ve sborovém zpívání. Po dohodě s hlavními organizátory hudební kultury ve městě KASS a KSO se ujímá organizace při ustavení nového pěveckého sboru a tak se koncem roku 1960 objevují po městě náborové letáčky.
Dne 16. ledna 1961 přichází do zkušebny KSO v Lázních III 34 žen a 26 mužů se zájmem o sborový zpěv. Mezi nimi i někteří bývalí členové Hlaholu i jeho dirigent Adolf Ambrož. Po krátkém přezkoušení jednotlivých zájemců v dirigentské kanceláři se domlouvá termín i místo zkoušek – pondělí Lázně III. Sbor nese název Karlovarský pěvecký sbor.
Prvním studijním repertoárem jsou Zpěvy lidu českého Jana Maláta a známé sbory z oper Prodaná nevěsta, Rusalka, V studni, Čarostřelec, Nabucco. 2. června téhož roku se sbor prvně představil na populárním koncertě s Karlovarským symfonickým orchestrem k zahájení lázeňské sezóny v Lázních III. Úspěch byl obrovský, sál vyprodán a KPS byl zařazen do abonentní řady koncertů s KSO již na 8. prosince 1961 s programem sestaveným z operních sborů a arií. Spoluúčinkovali sólisté Národního divadla Ivo Žídek, Libuše Domanínská a Eduard Haken. Pro velký úspěch se koncert opakoval ještě 10. prosince.
Po tomto koncertu před karlovarskou veřejností se hlásí další zájemci o sborový zpěv, takže v r. 1962 má KPS kolem stovky zpěváků. Je zvolena umělecká rada (později má název pracovní skupina), jejíž členové jsou sbormistru nápomocni při organizaci činnosti. Každý hlas má svého vedoucího. Pan Ambrož píše kroniku a zároveň zajišťuje opisy a kopie prvních skladeb pro sbor. Repertoár se velmi rychle rozšiřuje také o sbory a'capella a s doprovodem klavíru. V roce 1962 má KPS již 10 vystoupení a představuje se také v Mariánských Lázních. 6. dubna uvádí s KSO v Lázních III Smetanovu Českou píseň a Fibichovu Jarní romanci, což reprízuje ještě 15. června. Rozšiřuje se počet zkoušek i na prázdniny, ve středu přibývají dělené zkoušky.
Sbor začíná připravovat samostatné koncerty a potřebuje klavírní doprovod. Po několika pokusech vybrat klavíristu v Karlových Varech získává sbor v r. 1961 Miladu Semerákovou. Přichází z Českých Budějovic se svým manželem, hudebním skladatelem a pozounistou KSO. Studovala původně taneční oddělení Brněnské konzervatoře a poté i klavír. Vyučuje na zdejší Lidové škole umění a je vynikající doprovazečkou. Spolupracuje se sborem až do r. 1977, kdy se odstěhovala s rodinou do Prahy.
Za třicet let vznikl repertoár velké šíře
Za 30 let vedení KPS připravil dirigent Hercl obrovský repertoár, ze kterého sbor těží doposud. Koncepci připravil ve dvou liniích. Jedna směřovala ke skladbám s orchestrem díky stálé spolupráci s KSO a druhá k samostatným koncertům. Protože sám rád studoval a dirigoval velké formy – oratoria, kantáty a zejména mše, začal se sborem na těchto dílech pracovat. Připravil jich více než dvě desítky. Pro sbor to bylo studium velmi náročné a vyžadovalo značné nasazení, ovšem i trpělivost dirigenta Hercla. Úplný výčet tohoto repertoáru obsahují dvě dokumentární publikace k 20. a 25. výročí KPS, zpracované Vladislavem Jáchymovským a vydané KASS (viz také odkaz na Repertoár). Velká díla bývala uváděna vždy ve spolupráci s KSO a mnoha známými sólisty Domanínskou, Tikalovou, Soukupovou, Rosíkovou, Hakenem, Blachutem, Horáčkem a mnoha dalšími (odkaz na Spoluúčinkující sbory a sólisty). Významní sólisté se rovněž podíleli na spolupráci s KPS při samostatných koncertech především pro pacienty lázní. Pro takové příležitosti sbor nastudoval i mnoho sborových skladeb a'capella či s doprovodem klavíru.
Budovatelské léta nepřála České mši vánoční
Léta sedmdesátá vyžadovala ovšem také něco tendenčního, oslavného, budovatelského. Z díla našich i sovětských skladatelů se nabízely oslavné písně i kantáty. Na koncerty mezi sbory ze známých oper byla zařazena např. Píseň brigády D. Šostakoviče a Jen dál O. Jeremiáše. Je zajímavé, že často programy na významné politické akce byly sestaveny jen z písní a operních sborů klasického repertoáru a úspěch u politické reprezentace byl také zaručen.
Vážnější problém nastal s Českou mší vánoční, kterou dirigent Josef Hercl uváděl každoročně v době vánoc v pražských kostelích se Svatojakubským sborem. S KPS ji nastudoval v r. 1965 ke 200. výročí narození J. J. Ryby s Karlovarským symfonickým orchestrem a sólisty Rosíkovou, Vondráčkovou, Pochmanem a Soumarem. Uváděna byla až do vánoc 1972 a obnovy se dočkala teprve v r. 1980. Sbor ji uvádí dodnes.
Josefu Herclovi v 70. letech byla důrazně připomínána činnost na církevní půdě a práce se Svatojakubským sborem, který s námi často spoluúčinkoval. Jeho přejmenování na Cantores Pragenses pak tolik nedráždilo politické představitele.
Za 50 sezón činnosti lze jen shrnout jednotlivé okruhy činnosti KPS:
- S KSO a dalšími orchestry uváděl sbor kantáty, oratoria, mše, operní sbory na abonentních koncertech i pro dnes již neexistující abonentní řadu Karlovarské hudební mládeže. Koncerty byly také věnovány významným skladatelům či výročím.
- Koncerty pro pacienty se konaly téměř pravidelně každý měsíc v úterý v Lázních III s průvodním slovem. První část byla písňová, ve druhé pak operní sbory, nebo celý program z oper s význačnými sólisty.
- Koncerty pro lázeňské hosty na kolonádě – bývalo jich až 5 za sezónu.
- Nedělní matiné v 9:30 v GH Pupp se spoluúčinkujícím varhaníkem.
- Výchovné koncerty pro školní mládež s KSO a průvodním slovem (v letech 1970 -1989).
- Na schůzích, shromážděních, např. při výročí založení zdejší ekonomické školy, univerzity v Jeně, otevření KASS v Rybářích, v terénu pro vojenskou posádku v Doupově, apod.
- Soutěže celostátní a krajské, na kterých získal sbor významná ocenění, účast na přehlídkách Západočeské unie pěveckých sborů.
- Koncerty v jiných městech – viz odkaz Koncerty v ČR.
- Zahraniční turné – viz odkaz
Výhodou naší spolupráce s KSO bylo zapůjčování notového materiálu z jeho archivu nebo z Československého rozhlasu či Svatojakubského sboru. Našemu sboru věnovali své skladby Jiří Matys a Oldřich Semerák. Na programech se objevilo nové logo, které věnoval sboru karlovarský malíř Petr Strnad.
Počet koncertů je statisticky zdokumentován v kronikách. Začínali jsme se 2 koncerty v roce 1961, v r. 1972 jich bylo již 29, podobně i v dalších letech. Vždy před vyprodaným sálem, dokonce některé měly i reprízu – to především před r. 1990, kdy Karlovy Vary byly plné lázeňských hostů.
Po 30 letech přebírají sbor pro Josefu Herclovi další
Období s Josefem Herclem je už opravdu historií. Po 30 letech J. Hercl v r. 1991 předává vedení sboru Zdeňku Jandovi, který je od r. 1980 ředitelem KSO a od r. 1986 i druhým dirigentem sboru. Dirigent Janda pracoval se stávajícím repertoárem, obohatil jej o některé své úpravy koled a lidových písní. Po jeho náhlé smrti v r. 1994 přebírá řízení sboru profesor Pedagogické školy Jiří Štrunc. Významná osobnost karlovarského hudebního života, velký znalec sborové literatury a velice zkušený sbormistr. Nastudoval mnoho nových úprav lidových písní skladatele Zdeňka Lukáše, Petra Ebena, Jaroslava Krčka. Náročná pro sbor byla díla soudobých skladatelů: Missa Brevis Z. Lukáše, Missa Jazz Jaromíra Hniličky, Carmina Burana Carla Orffa a další. Častá byla také spolupráce se sborem pedagogické školy. Za vedení profesorem Štruncem po uvolnění politické situace začíná sbor s vánočními koncerty ve městech i menších obcích západních Čech. Na programu v kostele je vždy Česká mše vánoční a koledy. Méně je koncertů s KSO, zmizely úplně spolu s privatizací lázní koncerty pro pacienty.
Současné období sboru
Pro značné pracovní vytížení odchází od KPS v r. 2001 prof. Štrunc. Nová a vlastně současná etapa začíná v r. 2002, kdy sbor požádal skladatele a dirigenta Miloše Boka (nar. 1968), zda by chtěl převzít vedení a dirigování KPS. Všestranný umělec, dirigent, varhaník, klavírista a vynikající skladatel přivádí sbor zejména do oblasti hudby církevní. Vedle církevních skladeb nastudovaných dirigentem Herclem uvádí sbor nyní skladby M. Boka: Missa solemnis, oratorium Svatá Zdislava a jeho úpravu vánočních koled pod názvem Snové koledy. Své zkoušky převádí sbor z pedagogické školy do základní školy s rozšířenou hudební a taneční výchovou v Rybářích, kde dirigent Bok vyučuje a vede orchestr žáků ZŠ. Na koncertech a mších nás tento orchestr doprovází, při nahrávání a větších koncertech spolupracují Čeští symfoničtí sólisté. Přesto, že koncerty s KSO se omezily na 1-2 za rok, KPS má koncertů až 40 ročně, z toho nejčastěji je uváděna Rybova mše vánoční. Natočili jsme také své CD, často nás karlovarská veřejnost může slyšet v kostele v Sedleci, Rybářích, Staré Roli, v Maří Magdaleně. Zajíždíme mnohokrát do Prahy, Litoměřic, Mostu, Ústí nad Labem, Roudnice, o vánocích do mnoha měst a vesnic západních i severních Čech. Loňského roku jsme dávali vánoční mši dokonce 30 krát.
Naše činnost je podrobně zaznamenána v 10 kronikách.
Sbormistři Karlovarského pěveckého sboru
Josef Hercl
sbormistr 1961 - 1991
Dirigent a sbormistr, od roku 1960 působil jako dirigent Karlovarského symfonického orchestru. Roku 1961 založil Karlovarský pěvecký sbor, který poté 30 let jako sbormistr vedl. Za jeho působení vznikl kmenový repertoár, ze kterého sbor čerpá dodnes.
více na: www.josefhercl.cz
Zdeněk Janda
sbormistr 1991 - 1994
Ředitel Karlovarského symfonického orchestru a od roku 1986 i druhý sbormistr Karlovarského pěveckého sboru. Po odchodu Josefa Hercla se stává oficiálním sbormistrem KPS. Jeho působení u KPS přerušila předčasná smrt v roce 1994.
Jiří Štrunc
sbormistr 1994 - 2001
Pedagog působící na Střední pedagogické škole v Karlových Varech, tam také založil a dlouhá léta úspěšně vedl mezinárodně proslulý Dívčí pěvecký sbor. Jako dirigent vedl i smyčcový orchestr ZUŠ Antonína Dvořáka. Jiří Štrunc patří mezi významné osobnosti města Karlovy Vary. V roce 2011 se stal laureátem ceny hejtmana Karlovarského kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury a vzdělávání.
Miloš Bok
sbormistr 2002 - 2011
Dirigent, klavírista, varhaník, sbormistr, skladatel a pedagog. Ujímá se vedení sboru po odchodu Jiřího Štrunce. Na rozdíl od předchozích sbormistrů směruje produkci sboru především do oblasti hudby duchovní.
více na www.milosbok.com
Andrea Plachá
sbormistr 2011 - 2013
První žena na místě sbormistra u KPS. Po úspěšných studiích na Pedagogické fakultě PF UJEP v Ústí nad Labem (Bc) vyučuje sólový a sborový zpěv na ZUŠ v Sokolově a vede několik sborů (Sokolov, Karlovy Vary).
Jan Rezek
sbormistr 2013 - do současnosti
Dirigent Rakovnického komorního orchestru, dirigent Muzikálu & operety v divadle J. K. Tyla Plzni, pedagog na na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech, kde vede i Školní pěvecký sbor.
Současní členové sboru
Soprán
|
Alt
|
Tenor
|
Bas
|
|
Bulínová Markéta
Cabajová Marta
Divišová Vendula
Herianová Hana
Klementová Petra
Krejčová Vlasta
Nagyová Jana
Řezáčová Marie
Šebestová Ivana
Weberová Štěpánka
hostující:
Arnoltová Petra
Šalátová Marie
|
Bulková Helena
Černohorská Anna
Jamborová Taťana
Kamarytová Martina
Králová Jaroslava
Linertová Ludmila
Melicharová Zita
Nohová Marie
Nozarova Hana
Pátková Kristina
Přibilová Marie Jitka
Rezková Michaela
Sivoková Olga
Skuhrovcová Helena
Studená Michaela
Tichá Věroslava
Vlasáková Alena
Votápková Michaela
hostující:
Doležalová Jitka
Kuncová Dagmar
Tischerová Karin
|
Dražan Miloš
Durdilová Hana
Hrebeňáková Jana
Ilkivová Jaroslava Sofie
Votápek Vladimír
Štěpka Luboš
hostující:
Štros Ivan
|
Maglia David
Pergl Jindřich
Pražák Jiří
hostující:
Albrecht Petr
Matuška Martin
|
Karlovarský pěvecký sbor
Historie | Sbormistři | Současní členové
Karlovarský pěvecký sbor sdružuje zájemce o sborové zpívání v oblasti Karlovarska. Smíšený sbor byl založen v roce 1961 pro pokračující tradici hudebního života ve městě. V repertoáru uváděl a dosud uvádí některé klasické sborové skladby. Sbor vystupuje samostatně s vlastními nebo s přizvanými renomovanými sólisty. Od svého založení spolupracuje s Karlovarským symfonickým orchestrem, v současnosti i s orchestry přizvanými sbormistrem a dirigentem Janem Rezkem.
Vystoupení KPS byla od počátku známa karlovarské veřejnosti z koncertů se symfonickým orchestrem a z kolonádních koncertů. Nyní svým repertoárem sbor oslovuje veřejnost na četných koncertech v kostelech nejen v Karlových Varech, ale také v mnoha městech a menších obcích od severu až po jihozápad Čech. Nechybí ani vystoupení pro občanská sdružení. Stálicí na repertoáru KPS se během let stala Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, nastudovaná poprvé v roce 1965. Výhodou spolupráce s KSO byla i možnost přístupu k nepřebernému množství notového materiálu, z něhož sbor čerpá dodnes.
Během několika desetiletí se sbor účastnil mnohých pěveckých soutěží a přehlídek u nás i v zahraničí. Navázána byla i spolupráce se zahraničními sbory např. z Německa (Zwickau, Schwarzenberg) nebo z Lotyšska (Riga, Jelgava). Své umění předvedl sbor i na mnohých zahraničních vystoupeních, například v Bulharsku, Dánsku, Francii, Lotyšsku, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku.
Historie | Sbormistři | Současní členové
Historie Karlovarského pěveckého sboru
Sborový zpěv se vrátil do Karlových Varů v roce 1961
Obnovit sborové zpívání v Karlových Varech po zaniklém pěveckém sboru Hlahol se podařilo dirigentu a sbormistru Josefu Herclovi. Přichází do Karlových Varů na jaře 1. dubna 1960 na místo druhého dirigenta Karlovarského symfonického orchestru. Vystudoval hudební vědu, varhanní a dirigentské oddělení Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění. Řídil již za studií Svatojakubský sbor v Praze a sám měl i zkušenosti ve sborovém zpívání. Po dohodě s hlavními organizátory hudební kultury ve městě KASS a KSO se ujímá organizace při ustavení nového pěveckého sboru a tak se koncem roku 1960 objevují po městě náborové letáčky.
Dne 16. ledna 1961 přichází do zkušebny KSO v Lázních III 34 žen a 26 mužů se zájmem o sborový zpěv. Mezi nimi i někteří bývalí členové Hlaholu i jeho dirigent Adolf Ambrož. Po krátkém přezkoušení jednotlivých zájemců v dirigentské kanceláři se domlouvá termín i místo zkoušek – pondělí Lázně III. Sbor nese název Karlovarský pěvecký sbor.
Prvním studijním repertoárem jsou Zpěvy lidu českého Jana Maláta a známé sbory z oper Prodaná nevěsta, Rusalka, V studni, Čarostřelec, Nabucco. 2. června téhož roku se sbor prvně představil na populárním koncertě s Karlovarským symfonickým orchestrem k zahájení lázeňské sezóny v Lázních III. Úspěch byl obrovský, sál vyprodán a KPS byl zařazen do abonentní řady koncertů s KSO již na 8. prosince 1961 s programem sestaveným z operních sborů a arií. Spoluúčinkovali sólisté Národního divadla Ivo Žídek, Libuše Domanínská a Eduard Haken. Pro velký úspěch se koncert opakoval ještě 10. prosince.
Po tomto koncertu před karlovarskou veřejností se hlásí další zájemci o sborový zpěv, takže v r. 1962 má KPS kolem stovky zpěváků. Je zvolena umělecká rada (později má název pracovní skupina), jejíž členové jsou sbormistru nápomocni při organizaci činnosti. Každý hlas má svého vedoucího. Pan Ambrož píše kroniku a zároveň zajišťuje opisy a kopie prvních skladeb pro sbor. Repertoár se velmi rychle rozšiřuje také o sbory a'capella a s doprovodem klavíru. V roce 1962 má KPS již 10 vystoupení a představuje se také v Mariánských Lázních. 6. dubna uvádí s KSO v Lázních III Smetanovu Českou píseň a Fibichovu Jarní romanci, což reprízuje ještě 15. června. Rozšiřuje se počet zkoušek i na prázdniny, ve středu přibývají dělené zkoušky.
Sbor začíná připravovat samostatné koncerty a potřebuje klavírní doprovod. Po několika pokusech vybrat klavíristu v Karlových Varech získává sbor v r. 1961 Miladu Semerákovou. Přichází z Českých Budějovic se svým manželem, hudebním skladatelem a pozounistou KSO. Studovala původně taneční oddělení Brněnské konzervatoře a poté i klavír. Vyučuje na zdejší Lidové škole umění a je vynikající doprovazečkou. Spolupracuje se sborem až do r. 1977, kdy se odstěhovala s rodinou do Prahy.
Za třicet let vznikl repertoár velké šíře
Za 30 let vedení KPS připravil dirigent Hercl obrovský repertoár, ze kterého sbor těží doposud. Koncepci připravil ve dvou liniích. Jedna směřovala ke skladbám s orchestrem díky stálé spolupráci s KSO a druhá k samostatným koncertům. Protože sám rád studoval a dirigoval velké formy – oratoria, kantáty a zejména mše, začal se sborem na těchto dílech pracovat. Připravil jich více než dvě desítky. Pro sbor to bylo studium velmi náročné a vyžadovalo značné nasazení, ovšem i trpělivost dirigenta Hercla. Úplný výčet tohoto repertoáru obsahují dvě dokumentární publikace k 20. a 25. výročí KPS, zpracované Vladislavem Jáchymovským a vydané KASS (viz také odkaz na Repertoár). Velká díla bývala uváděna vždy ve spolupráci s KSO a mnoha známými sólisty Domanínskou, Tikalovou, Soukupovou, Rosíkovou, Hakenem, Blachutem, Horáčkem a mnoha dalšími (odkaz na Spoluúčinkující sbory a sólisty). Významní sólisté se rovněž podíleli na spolupráci s KPS při samostatných koncertech především pro pacienty lázní. Pro takové příležitosti sbor nastudoval i mnoho sborových skladeb a'capella či s doprovodem klavíru.
Budovatelské léta nepřála České mši vánoční
Léta sedmdesátá vyžadovala ovšem také něco tendenčního, oslavného, budovatelského. Z díla našich i sovětských skladatelů se nabízely oslavné písně i kantáty. Na koncerty mezi sbory ze známých oper byla zařazena např. Píseň brigády D. Šostakoviče a Jen dál O. Jeremiáše. Je zajímavé, že často programy na významné politické akce byly sestaveny jen z písní a operních sborů klasického repertoáru a úspěch u politické reprezentace byl také zaručen.
Vážnější problém nastal s Českou mší vánoční, kterou dirigent Josef Hercl uváděl každoročně v době vánoc v pražských kostelích se Svatojakubským sborem. S KPS ji nastudoval v r. 1965 ke 200. výročí narození J. J. Ryby s Karlovarským symfonickým orchestrem a sólisty Rosíkovou, Vondráčkovou, Pochmanem a Soumarem. Uváděna byla až do vánoc 1972 a obnovy se dočkala teprve v r. 1980. Sbor ji uvádí dodnes.
Josefu Herclovi v 70. letech byla důrazně připomínána činnost na církevní půdě a práce se Svatojakubským sborem, který s námi často spoluúčinkoval. Jeho přejmenování na Cantores Pragenses pak tolik nedráždilo politické představitele.
Za 50 sezón činnosti lze jen shrnout jednotlivé okruhy činnosti KPS:
Výhodou naší spolupráce s KSO bylo zapůjčování notového materiálu z jeho archivu nebo z Československého rozhlasu či Svatojakubského sboru. Našemu sboru věnovali své skladby Jiří Matys a Oldřich Semerák. Na programech se objevilo nové logo, které věnoval sboru karlovarský malíř Petr Strnad.
Počet koncertů je statisticky zdokumentován v kronikách. Začínali jsme se 2 koncerty v roce 1961, v r. 1972 jich bylo již 29, podobně i v dalších letech. Vždy před vyprodaným sálem, dokonce některé měly i reprízu – to především před r. 1990, kdy Karlovy Vary byly plné lázeňských hostů.
Po 30 letech přebírají sbor pro Josefu Herclovi další
Období s Josefem Herclem je už opravdu historií. Po 30 letech J. Hercl v r. 1991 předává vedení sboru Zdeňku Jandovi, který je od r. 1980 ředitelem KSO a od r. 1986 i druhým dirigentem sboru. Dirigent Janda pracoval se stávajícím repertoárem, obohatil jej o některé své úpravy koled a lidových písní. Po jeho náhlé smrti v r. 1994 přebírá řízení sboru profesor Pedagogické školy Jiří Štrunc. Významná osobnost karlovarského hudebního života, velký znalec sborové literatury a velice zkušený sbormistr. Nastudoval mnoho nových úprav lidových písní skladatele Zdeňka Lukáše, Petra Ebena, Jaroslava Krčka. Náročná pro sbor byla díla soudobých skladatelů: Missa Brevis Z. Lukáše, Missa Jazz Jaromíra Hniličky, Carmina Burana Carla Orffa a další. Častá byla také spolupráce se sborem pedagogické školy. Za vedení profesorem Štruncem po uvolnění politické situace začíná sbor s vánočními koncerty ve městech i menších obcích západních Čech. Na programu v kostele je vždy Česká mše vánoční a koledy. Méně je koncertů s KSO, zmizely úplně spolu s privatizací lázní koncerty pro pacienty.
Současné období sboru
Pro značné pracovní vytížení odchází od KPS v r. 2001 prof. Štrunc. Nová a vlastně současná etapa začíná v r. 2002, kdy sbor požádal skladatele a dirigenta Miloše Boka (nar. 1968), zda by chtěl převzít vedení a dirigování KPS. Všestranný umělec, dirigent, varhaník, klavírista a vynikající skladatel přivádí sbor zejména do oblasti hudby církevní. Vedle církevních skladeb nastudovaných dirigentem Herclem uvádí sbor nyní skladby M. Boka: Missa solemnis, oratorium Svatá Zdislava a jeho úpravu vánočních koled pod názvem Snové koledy. Své zkoušky převádí sbor z pedagogické školy do základní školy s rozšířenou hudební a taneční výchovou v Rybářích, kde dirigent Bok vyučuje a vede orchestr žáků ZŠ. Na koncertech a mších nás tento orchestr doprovází, při nahrávání a větších koncertech spolupracují Čeští symfoničtí sólisté. Přesto, že koncerty s KSO se omezily na 1-2 za rok, KPS má koncertů až 40 ročně, z toho nejčastěji je uváděna Rybova mše vánoční. Natočili jsme také své CD, často nás karlovarská veřejnost může slyšet v kostele v Sedleci, Rybářích, Staré Roli, v Maří Magdaleně. Zajíždíme mnohokrát do Prahy, Litoměřic, Mostu, Ústí nad Labem, Roudnice, o vánocích do mnoha měst a vesnic západních i severních Čech. Loňského roku jsme dávali vánoční mši dokonce 30 krát.
Naše činnost je podrobně zaznamenána v 10 kronikách.
Historie | Sbormistři | Současní členové
Sbormistři Karlovarského pěveckého sboru
sbormistr 1961 - 1991
Dirigent a sbormistr, od roku 1960 působil jako dirigent Karlovarského symfonického orchestru. Roku 1961 založil Karlovarský pěvecký sbor, který poté 30 let jako sbormistr vedl. Za jeho působení vznikl kmenový repertoár, ze kterého sbor čerpá dodnes.
více na: www.josefhercl.cz
sbormistr 1991 - 1994
Ředitel Karlovarského symfonického orchestru a od roku 1986 i druhý sbormistr Karlovarského pěveckého sboru. Po odchodu Josefa Hercla se stává oficiálním sbormistrem KPS. Jeho působení u KPS přerušila předčasná smrt v roce 1994.
sbormistr 1994 - 2001
Pedagog působící na Střední pedagogické škole v Karlových Varech, tam také založil a dlouhá léta úspěšně vedl mezinárodně proslulý Dívčí pěvecký sbor. Jako dirigent vedl i smyčcový orchestr ZUŠ Antonína Dvořáka. Jiří Štrunc patří mezi významné osobnosti města Karlovy Vary. V roce 2011 se stal laureátem ceny hejtmana Karlovarského kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury a vzdělávání.
sbormistr 2002 - 2011
Dirigent, klavírista, varhaník, sbormistr, skladatel a pedagog. Ujímá se vedení sboru po odchodu Jiřího Štrunce. Na rozdíl od předchozích sbormistrů směruje produkci sboru především do oblasti hudby duchovní.
více na www.milosbok.com
sbormistr 2011 - 2013
První žena na místě sbormistra u KPS. Po úspěšných studiích na Pedagogické fakultě PF UJEP v Ústí nad Labem (Bc) vyučuje sólový a sborový zpěv na ZUŠ v Sokolově a vede několik sborů (Sokolov, Karlovy Vary).
sbormistr 2013 - do současnosti
Dirigent Rakovnického komorního orchestru, dirigent Muzikálu & operety v divadle J. K. Tyla Plzni, pedagog na na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech, kde vede i Školní pěvecký sbor.
Historie | Sbormistři | Současní členové
Současní členové sboru
Soprán
Alt
Tenor
Bas
Bulínová Markéta
Cabajová Marta
Divišová Vendula
Herianová Hana
Klementová Petra
Krejčová Vlasta
Nagyová Jana
Řezáčová Marie
Šebestová Ivana
Weberová Štěpánka
hostující:
Arnoltová Petra
Šalátová Marie
Bulková Helena
Černohorská Anna
Jamborová Taťana
Kamarytová Martina
Králová Jaroslava
Linertová Ludmila
Melicharová Zita
Nohová Marie
Nozarova Hana
Pátková Kristina
Přibilová Marie Jitka
Rezková Michaela
Sivoková Olga
Skuhrovcová Helena
Studená Michaela
Tichá Věroslava
Vlasáková Alena
Votápková Michaela
hostující:
Doležalová Jitka
Kuncová Dagmar
Tischerová Karin
Dražan Miloš
Durdilová Hana
Hrebeňáková Jana
Ilkivová Jaroslava Sofie
Votápek Vladimír
Štěpka Luboš
hostující:
Štros Ivan
Maglia David
Pergl Jindřich
Pražák Jiří
hostující:
Albrecht Petr
Matuška Martin